METZ - Up On Gravity Hill
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Štúdium elektronickej hudby v Arnheme, práca pre filmový priemysel, zvukové novátorstvo, skúmanie vzťahu medzi auditívnym a vizuálnym, získavanie prestížnych ocenení alebo vystavovanie v múzeách. 47-ročný Nemec Thomas Köner má skutočne výborné papierové predpokladyna to byť rešpektovaným ambientným umelcom. Napĺňa ich aj jeho jedenásty „Novaya Zemlya“, koncepčne zasadený do prostredia súostrovia za severným polárnym kruhom, ktoré Sovietsky zväz využíval na testovanie vodíkovej bomby Tsar. Könerovo smerovanie k metafyzickej geografii, ako ho vo svojej eseji nazval Thierry Charollais, opäť spĺňa aj tie najnáročnejšie kritériá. Je to majster v narábaní s farbou zvuku a zrkadlení nehostinnej krajiny. Novinka sa po cestovateľskom experimente „La Barca“ znova vracia k väčšiemu minimalizmu, pričom zapája aj relatívne harmonické vplyvy „Nuuk“ a „Kaamos“. Kľúčová je pre ňu práca s tichom a zvukmi situovanými tesne nad hranicou počuteľnosti, ktorá jediná môže verne reprezentovať vyľudnený kus zeme. „Novaya Zemlya“ pripomína obrazotvornosťou niektoré terénne nahrávky Geira Jenssena. Ibaže svojou súdržnosťou a tým, ako uveriteľne sa približuje čírej dokumentárnosti, hoc aj vymyslenej, ich ešte o niečo prevyšuje. Pred zavretými očami sa doslova rozkladá chladný, rádioaktívny svet. Ako keby niekto znova ozvučil Tarkovského Zónu.
8,5 / 10
-bez slovního hodnocení-
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.
Rumunský doom metal s hlasem tak hlubokým, že i basa je proti němu mandolína. O to výraznější je, když mu do duetu hraje flétna. Jde ovšem o kvalitní nahrávku, kapelník svého času bubnoval u SHAPE OF DESPAIR a lecčemu se tam přiučil.